úterý 26. července 2016

Ódinovo dítě - Siri Pettersenová

Nikdy mě fantasy nijak extra nelákalo, natož severské fantasy. Nepropadla jsem ani severským detektivkám a to jsem milovník detektivek! Ale Ódinovo dítě mě něčím zaujalo. Uložila jsem si ho k přečtení ještě dříve, než vypukla knižní bitva. A kdy nejlépe si tedy knihu přečíst, když ne teď?

"Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho nejsi nikdo. Jsi jen nákaza. Pouhý mýtus. Člověk."

Hirka - obyčejné dítě, které má jen trochu méně štěstí než ostatní děti a patrně nepřišlo na svět úplně normálně. To ale ve fantasy moc nepřekvapí. Jako jediná ve městě nemá ocas, teď to ale nevadí. Každý věří, že ho jako dítě měla a připravil ji o něj vlk. Dovádí, vzdoruje dětem, které ji nemají zrovna v oblibě, a ráda se pohybuje v přírodě. Kromě toho, že se na začátku míhá na můj vkus trochu moc postav, nic neobyčejného. Proplouváme říší, seznamujeme se, jak to chodí. Dokud nepřijde on – Rime.

Kamarád z dětství, který měl naopak více štěstí a tak se narodil s modrou krví. Předurčen k vládnutí. A hádejte co? On nechce. To ale trochu předbíháme. Už tady máme možnost vidět přecházet sympatie v lásku, dětskou, trochu planou a trochu naivní. V momentě, kdy jí zachraňuje z propasti nebo Hirka šplhá za ním na horu. Elektrizující napětí mezi nimi staví čtenáři vlasy do pozoru.

"Hirka se ve svých patnácti letech dozvídá, že je Ódinovo dítě — bezocasá stvůra z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná."

Stačí jeden jediný večer, kdy se Hirka dozví pravdu a kniha dostává takový spád, že bych nejraději četla měsíc v kuse. Fascinuje mě, jak mocné mohou být mýty a báje. Tak mocné, že se kvůli nim i zabíjí. Hirka je nucena dospět, i když by věkem stále měla být dítě. Zvládne Obřad? Pozná někdo, že nedisponuje schopnostmi, jako jiné děti? Spolu s Hirkou ztrácíte naději, téměř cítíte její zoufalství, když ji hledá celé město, kraj a dokonce i ti nejhorší a nejobávanější. Neví, komu má věřit. Je to Rime?

Ještě několik minut po přečtení jsem zůstala nehybně sedět a koukat do knížky. Natolik mě pohltila vášeň a energie, kterou dokázala autorka naprosto přesně vystihnout. Téměř jsem cítila, jak Síla prochází nejen Hirkou a Rimem, ale i mnou. Obdivovala jsem víru, s jakou oslavovali svého boha a odmítali uvěřit čemukoli jinému. Nedokázala jsem pochopit strach z neznámého. Téměř jsem žila s Hirkou, se kterou si autorka pohrála do nejmenších detailů. Její divokost, odhodlání, vášeň a odvahu vykreslila naprosto dokonale. Jako by opravdu žila. Jestli se mi kniha líbila?

#‎tymodin! ‪#‎kniznibattle! ;-)



Recenzní výtisk poskytl eReading.cz
Ukázka knihy zdarma je dostupná zde.








3 komentáře:

  1. Úžasná recenze! :) Mně se kniha líbila moc. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze! Mě knížka nadchla hlavně obálkou a vůbec provedením - je prostě krásná :) Do čtení jsem se úplně nehrnula, poslední dobou se fantasy spíš vyhýbám, asi už jsem trochu přesycená...ale tady, nejspíš, udělám výjimku :)

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkná recenze! Po knížce už nějakou tu dobu pokukuji, ale pořád jsem se nějak neodhodlala, nicméně si pro ní asi půjdu! :)

    OdpovědětVymazat