Hrob mé sestry, Robert Dugoni

Smrt blízké osoby s vámi vždy otřese. Zkuste si však představit, že ta dotyčná osoba nezemřela přirozenou smrtí, ale byla zavražděna. Vrah byl sice dopaden, ale vy máte nezvratné důkazy, že zatčený člověk ve skutečnosti není vrahem. Ale protože jste ještě dítě, nikdo vám nevěnuje pozornost.

Přesně tuhle situaci prožila v dětství hlavní hrdinka thrileru - Tracy. Tracy svoji sestru Sáru nadevše miluje, jsou nerozlučná dvojka a plánují, že to tak zůstane. To se však naprosto změní po střeleckých závodech, kde se setry naposledy vidí. Následující den je již Sára k nenalezení a rozbíhá se rozsáhlé pátrání. Tehdy ještě malá Tracy je zdrcená a snaží se pomáhat, jak jen to jde. Nachází spoustu detailů, které ve vyšetřování nesedí, ale nikdo z dospělých ji neposlouchá. Smutek rodinu odcizuje, zoufalství je cítit v každém koutě domu.

Vrah je však nakonec přeci jen vypátrán a poslán do vězení - odmítá však sdělit, kam Sáru zakopal. Tracy právě tenhle fakt, spolu s dalšími pochybnými důkazy, po mnoho let natolik znepokojuje, že se rozhodne stát vyšetřovatelkou, aby mohla sama pátrat po své ztracené sestře. O mnoho let později se ji povede dosáhnout obnoveni vyšetřování. Do života ji totiž vstupuje dávný kamarád, který je velmi schopným právníkem a ochotný ji pomoci. Případ se znovu otevírá a začíná nově vyšetřování. Přinese stejné výsledky?

Autor naprosto dokonale vystihl sesterskou lásku. Usínání pod jednou peřinou, společné rošťárny a  vzpomínky Tracy po Sářině zmizení. Z každé věty sálá upřímná sourozenecká láska. O to víc soucítíte s hlavní hrdinkou a fandíte ji při usvědčování pravého vraha.

V detektivkách je většinou hlavní hrdina ten, kdo je naživu. V knize Hrob mé sestry je tomu stejně tak. Avšak díky tomu, jak autor dokáže autenticky vylíčit malou Sáru, její dobrosrdečnost, obětavost a bezprostřednost, máte pocit, že jde v knize vlastně jen o ní. A to i navzdory celkem dobře popsanému, začínajícímu vztahu Tracy s dávným přítelem Danem - právníkem, který zabírá značnou část příběhu a zřejmě by měl být jedním z hlavních dějů knihy. Já si však oblíbila především Sáru :)